Tento jev nastává, dopadá-li vlnění na stěnu v níž je malá štěbina. Za touto štěrbinou se vlnění šíří všemi směry, přestože by se dalo předpokládat, že po průchodu štěbinou bude vlnění postupovat jen původním směrem, tj. jako rovinná vlna před štěrbinou.
Difrakce je odvislá jak od poměru velikosti štěrbiny a vlnové délky vlnění, které na štěrbinu dopadá. U štěbin je hlavně podstatné, aby vlnová délka byla srovnatelná s rozměry štěbiny, pokud by tomu tak nebylo, pak by nedocházelo k difrakci.
Pro lepší oientaci a odkazy na intenetu je tu po Vás Rozcestník
Zde se můžete podívat jak se skládají a ruší vlny Skládání vlnění z více zdrojů
Pokud by jste se rádi dozvěděli něco o zajímavé historii týkající se tohoto jevu: Historie
Chcete-li vědět, jaká je fyzikální podstata tohoto jevu: Fyzika na pozadí
Dokument zpracovaný pomocí programu Maple najdete zde: Maplovský dokument
Průběh intenzity pro různý poměr b/l
Na těchto dvou obázcích je vidět jak stoupá intenzita.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
Jak už bylo zmíněno, je pro nás důležité aby byly veličiny b a l řádově rovné.
Pro názornost jsme položíme l=1000 a b měníme:
Pokud je poměr b/l velké číslo dostáváme průběh intenzity
a k difrakci nedochází.
Pro velmi malé b dostáváme vývoj:
naopak pokud je b velmi velké vůči l
Pokud je b řádově srovnatelné s l dostáváme graf:
Jak se b blíží k l můžeme vidět zde
